Říjen 2010

podzimní lázně

27. října 2010 v 22:41 | Kráčmera NONSTOP
melancholické obrazy parku zbarveného na podzimno
unavené kroky odpočívajících párů
dokonalé tvary luxusních interiérů
vše v optice měkkého slunce mrazivého

jdu si v tónu přírody slyšíc její hlas
mírním tempo své doby, tlumím vlastní bas

Chyby včerejší / Yesterday´s Mistakes

23. října 2010 v 0:31 | Lovas, Tunstall / Kráčmera NONSTOP
Nenuť si další rozhodnutí jen proto
aby to vypadalo jako bych někam odešla
Ty´s řek´, potřebuji Tě
aspoň to tak vypadá
Časem se mé vzpomínky
jakoby na mě dobývaly
Už jsem shlédla ten film snad milionkrát
připadám si jako bych ten scénář napsala

Odmítám znovu hrát
všechny naše chyby včerejší

התפילה בעברית היא מתוך התפילה שמתפללים ביום כיפור, ד"א

Miluju, když mi připadá, že teď jsem silnější
Oběť zdravého rozumu
Pravda je, že vím,
že stále míchám minulost s časem přítomným
Vše, co jsme měli, zhušťuju
do prostinkého snímku,
který uvízl v mé mysli
I když se snažím přejít dál
pokaždé se mi vrací stále stejný obraz
התפילה בעברית היא מתוך התפילה שמתפללים ביום כיפור, ד"א

Promiň mi mé sobectví
mohla bych být vděčná, jestli chceš
Zapomeň na můj nevděk
Myslíš, že se rozdvojím
Řeknou, že máme odpouštět
ne zapomínat
na vše, co se stalo
Odmítám znovu hrát
všechny naše chyby včerejší

Odmítám znovu hrát
všechny naše chyby včerejší

Odmítám znovu hrát
všechny naše chyby včerejší

Pokaždé / EVERYTIME

22. října 2010 v 20:47 | Lovas, Levi ... (?) / Kráčmera NONSTOP
Pokaždé, když zřím Tvou tvář, poznávám cit, jenž čeká přede mnou ....
a pokaždé, když Ty jsi tu, Tvé oči odpoví mi to samé ....
a pokaždé, když hledím výš, tak vidím čím dál víc a doufám v cosi nové .....

S každou slzou Tvou,
padá rosa na duši mou,
tak vím, že máš mě rád
tak vím, že máš mě rád

Pokaždé, když odejdeš, ležím s chladnou a prázdnou krajinou .....
a pokaždé, když listuji, Tvé ruce začnou odkrývat Tvou tvář ....
a pokaždé, když hledím výš, tak vidím čím dál víc a doufám v cosi nové ......

S každou slzou Tvou,
padá rosa na duši mou,
tak vím, že máš mě rád
tak vím, že máš mě rád




přání

20. října 2010 v 0:24 | Kráčmera NONSTOP
sbírám body - proč - to se nedozvím
stírám pot a plamen křešu rukám ledovým
v ohni plameny se střídají
stejně jak obrazy jež ukrývám si potají

kdy dospěje to dítě ve mně
kdy usměju se sama sobě ve tmě
kdy smát se nepřestanu ať se děje cokoli
až jedno mi bude kdo míří na mě pistolí
a křivdy jednou provždy přebolí

severské ozvěny

11. října 2010 v 23:20 | Kráčmera NONSTOP
Vzdálená záře
záře svatozáře
nikdy nedostihnu
jejího svitu
zda-li nespočinu
jak flinta v žitu?
Překrásné kulisy
cizokrajné nadpisy
míhaly se krajem
jenž všechny stopy smyl
i vzpomínky a navzájem
jeden druhému tak trochu zbyl ...
Ospalé okamžiky
neveřejné pokřiky
nesou se tmou
jež trvá
nocí mdlou
a věř mi, nebyla prvá!

Nenech mě stát / Don´t let me wait

1. října 2010 v 18:53 | JOSEFINE CRONHOLM / Kráčmera NONSTOP
načekala jsem se až až,
jen proto, že jsem chtěla ukázat, že jdu s Tebou
a taky, konečně,
je to stále stejné s tou tvou nejistotou,

tak proč neříkáš
že mě miluješ
nenech mě stát
a čas Ti půjčovat

vím, oba se bojíme toho, co přijde,
nemilujeme doopravdy, byli jsme jen sami,
jen to vím,
pravděpodobně sdílíme slzy všeho, co postrádáme,

tak proč neříkáš
že mě miluješ
nenech mě stát
a čas Ti půjčovat

tak proč neříkáš

že mě miluješ

nenech mě stát

a čas Ti půjčovat